Ostatní jsme nechali úmyslně doma a ve dvou jsme si udělali romantický večer na zámku a oslavili mé narozky stylově při svíčkách.
Zámek Zbiroh je sám o sobě krásný a je tam co vidět. Navíc je zde přímo na hradě úžasný hotel s bazénem a saunou a krásnou zámeckou krčmou, kde velmi dobře vařej /http://hotel-chateau-zbiroh.cz/hotel.htm/
Tedy úplně výborný námět na krásný a zajímavý víkend.
Ovšem samotná výstava byla opravdu unikátní záležitost. Dále pár oficiálních informací.Na Zbirohu byla zcela unikátní výstava čítající 30 kusů špičkových a originálních templářských artefaktů z 12. a 13. století.
Část exponátů pochází ze soukromých italských sbírek, novodobého řádu templářského, jehož velmistrem je Alberto Zamboli, některé artefakty zapůjčila i muzea, podobná výstava ve světě nemá obdoby, navíc se dochovalo skutečně jen velmi málo originálních templářských předmětů
Ve Zbirohu si mohli návštěvníci prohlédnout například hrot šípu, který byl prokazatelně použit při poslední templářské bitvě ve svaté zemi roku 1291. Patrně nejcennějším exponátem hned po obrazu Leonarda da Vinciho je malý kovový žeton, který u templářů nahrazoval peníze.
Templáři se ve své době stali zakladateli bankovního systému, který vlastně funguje dodnes. Jejich největším vynálezem pak bylo, jak bezpečně převážet na cestách po Evropě a do svaté země peníze a neriskovat tak okradení při četných přepadeních. Poutníci si mohli uložit například v pařížském templu určitý obnos peněz, za to získali kovový žeton odpovídající hodnoty, se kterým pak mohli cestovat po celé Evropě a v dalším místě templářů si pak mohli žeton vyměnit zpět za peníze.
Žetony měli různou hodnotu, od pár grošů až po mnoho zlatých, cestovali poutníci chudí, méně chudí a bohatí.Templářský žeton, který byl k vidění na Zbirohu, je jediným na světě. Hodnota vystavených věcí je nevyčíslitelná. Návštěvníci expozice si mohli prohlédnout například i ostruhy objevené při archeologických vykopávkách na hradě Templštejně, což je jedna z mála ověřených lokalit v Česku, kde templáři působili.
Pro veřejnost byla výstava poprvé otevřena symbolicky v pátek 13. ledna, což je pro templáře zásadní datum. V pátek 13. října 1307 totiž nechal ve Franci král Filip pozatýkat francouzské templáře, zhruba se jednalo o 15 tisíc lidí a většina z nich skončila na hranici jako údajní kacíři. Od té doby je pátek 13. symbolem nešťastného dne.
Zlatým hřebem výstavy byl nedávno objevený obraz autoportrétu Leonarda da Vinciho o rozměrech 60 x 44 centimetrů, který pochází z let 1505 až 1510 a náhodně jej před třemi léty objevil italský historik Nikola Barbatelli v městečku Acerenza v jihoitalské provincii Basilicata ve sbírkách aristokratické rodiny. Od té doby obraz podrobně zkoumali odborníci a podle některých názorů vykazuje znaky shodné s originálními obrazy Leonarda da Vinciho, zřejmě se jedná o jeho autoportrét. Na malbě je zachycen vousatý a vlasatý muž s pokrývkou hlavy. Obraz ve Zbirohu představil sám jeho objevitel Barbatelli.
Autoportrét Leonarda da Vinciho namalovaný na dřevě byl umístěn za sklem v samostatné místnosti, kde byly kromě tohoto díla ještě dvě busty představující renesančního umělce nejprve věku 16 let, jak ztvárnil sám sebe a poté i v pozdním věku. Ve druhém případě jde o rekonstrukci podoby podle vystaveného autoportrétu. Místnost byla neustále střežena dvěma bodyguardy.
