1. Tříkrálový výstup na horu Říp - 6.1.
2. Hrad Valečov - 10.2.
3. Zřícenina hradu Džbán a Konouvské kamenné řady - 7.4. -
zrušeno
4. Kounovské kamenné řady /Český Stonehenge/ - 20.10.
5. Červený mlýn a část NS Petrovicko - sobota 17.11.
6. Vánoční výstup na horu Říp - neděle 16.12.
___________________________________________________________________________
2. Hrad Valečov
Hrad Valečov, jeden z nejkrásnějších českých skalních hradů v Českém ráji nedaleko Mnichova Hradiště a Branžeže, můžete za dobrého počasí navštívit i v zimě. Během zimy je hrad otevřen o víkendech od 10 do 17:30 hodin. Komentovaná prohlídka vede v zimě sklepením a nádvořím, na vyhlídku pak vystoupíte s informačním listem sami.
Prohlídka Valečova je nevšedním zážitkem. Až k němu budete přicházet, získáte dojem, že celý objekt doslova vyrůstá ze skal. Zaujmou vás skalní světničky vydlabané do pískovcových bloků, po nich vězení Beneška s hladomornou hlubokou bezmála 10 metrů a pak i úctyhodně rozměrná silueta hradní věže ve skále.Z nádvoří se tyčí hrad Valečov v celé své kráse a mohutnosti. Nad středověkou obcí Boseň vznikl zřejmě v letech 1316 až 1318. Rodinné sídlo pozdějších vladyků Bernarda a Bartoše z Valečova bylo původně dřevěné a částečně vtesané do skály. Zděné základy na čtyřech skalních blocích pocházejí až z období kolem roku 1450 a obklopoval je parkán (hradba), hospodářský dvůr a dvě podhradí. V pobělohorské době konfiskace majetku české šlechty dokonce vlastnil valečovské panství Albrecht z Valdštejna. V blízkosti hradu jsou skalní světničky- jejich původními obyvateli už byli lidé hradištní v 8. až 10. století. Od roku 1866 tam pak dočasně sídlili chudí lidé.
Hrad byl opuštěn v první polovině 18. století a chátral až do roku 1915. Majitel, hrabě Valdštejn ho pak začal zpřístupňovat a po válce na jeho práci navázal Klub českých turistů. Dnes Valečov, který nese ryze české jméno, patří pod správu nedaleké obce Boseň. Součástí hradní výstavy archeologických nálezů ze sbírek Muzea ladoboleslavska je nově i soubor kachlů z kamen podkomořího královských měst Vaňka z Valečova z 2. poloviny 15. století.
3. Zřícenina hradu Džbán a Kounovské kamenné řady /Český Stonehenge/
V roce 1934 objevil mladý kounovský učitel Antonín Patejdl na vrchu Rovina severně od Kounova podivné řady z velkých kamenů. Do té doby nikdo řadám nevěnoval žádnou zvláštní pozornost, teprve Patejdl si uvědomil, že stojí před něčím zcela mimořádným. Když řady zaměřil a spočítal kameny, přeběhl mu po zádech mráz. Řady ukryté v lese byly obrovské – byly rozprostřené na ploše několika hektarů a podle jeho odhadu je tvořilo několik tisíc kamenů, některé tak mohutné, že si nedokázal představit sílu, která by s nimi dokázala pohnout. Řady se táhly v délce až několik set metrů a co bylo nejpodivnější – v nepravidelných rozestupech běžely vedle sebe téměř rovnoběžně a téměř přesně ve směru od severu k jihu. Patejdl si byl jistý, že před sebou nemá hříčku přírody, ale lidské dílo. Kdo by však něco tak ohromujícího dokázal vytvořit? A proč?
Bouře dohadů, která se rozpoutala po zveřejnění Patejdlova objevu, neutichla dodnes. Byly záhadné kounovské řady pravěkým chrámem k uctívání slunce, pohanským kalendářem, anebo se jedná o prostý, přesto unikátní systém polních mezí, který svou podobou nemá obdoby? Přes úsilí několika generací badatelů odolává záhada kounovských kamenných řad rozluštění.
----------------------
Z dříve nejsevernějšího hradu přemyslovského hvozdu se dodnes dochovaly již jen nepatrné zbytky zdí. Džbán, takto se tento hrad jmenoval, se rozkládal nad soutěskou zvanou Ve vratech nad Mutějovicemi.Právě tudy procházela cesta spojující středočeskou oblast, kde tak Přemyslovci rádi lovili, se severočeským Lounskem.
Lovecký letohrádek krále Václava I.?
Přestože byl Džbán velký, výstavný a významný, nedochovaly se žádné písemné zmínky. I jeho stavitel je neznámý. Dle archeologů spatřil světlo světa v první polovině 13. století a jeho bezpečí chránily tři okrouhlé věž. Takovou stavbu mohl stěží postavit pouhý člen šlechtického rodu a tak existuje teorie, že hrad postavil snad sám král Václav I. jako lovecký letohrádek.
Po vystavění hradu Křivoklát byl tento hrad opuštěn. Hrad však asi neměl dlouhého trvání, neboť dle průzkumů se jeho zánik řadí již do druhé poloviny 13. století. Jeho zánik byl nejspíše způsoben poruchami v opukovém podloží zapříčiněném vylámáním mimořádně mohutného okružního příkopu. Při výsadbě lesa na hradišti byla ale také odkryta silná vrstva popela a do červena vypálené kameny, což by zase nasvědčovalo, že byl hrad zničen požárem. Na přelomu 19. a 20. století byl hradní areál výrazně poškozen těžbou opuky.
Dispozice hradu
Pro stavbu hradu byla vybrána rozsáhlá plochá ostrožna, na níž se nacházely pozůstatky halštatského pravěkého hradiště. Hrad slučoval prvky hradu s obvodovou zástavbou a francouzského kastelu. Vnitřní nádvoří bylo pravděpodobně obestavěno budovami. Přístup do hradu byl pouze z východní strany, kde souvisí hradiště s planinou, a tady byly také hluboký příkop a val, které vedly kolem celého hradu. Značně silné zdi byly postaveny z opuky. Z hradu, z něhož se ještě v 19. století zachovaly zbytky všech tří okrouhlých věží, stojí dnes již jen nepatrné pozůstatky jediné z nich, části zdí a hluboký příkop s valem kolem části hradiště. Navíc je areál hradu zalesněn.
----------------------------------
4. Kounovské kamenné řady /Český Stonehenge/
V roce 1934 objevil mladý kounovský učitel Antonín Patejdl na vrchu Rovina severně od Kounova podivné řady z velkých kamenů. Do té doby nikdo řadám nevěnoval žádnou zvláštní pozornost, teprve Patejdl si uvědomil, že stojí před něčím zcela mimořádným. Když řady zaměřil a spočítal kameny, přeběhl mu po zádech mráz. Řady ukryté v lese byly obrovské – byly rozprostřené na ploše několika hektarů a podle jeho odhadu je tvořilo několik tisíc kamenů, některé tak mohutné, že si nedokázal představit sílu, která by s nimi dokázala pohnout. Řady se táhly v délce až několik set metrů a co bylo nejpodivnější – v nepravidelných rozestupech běžely vedle sebe téměř rovnoběžně a téměř přesně ve směru od severu k jihu. Patejdl si byl jistý, že před sebou nemá hříčku přírody, ale lidské dílo. Kdo by však něco tak ohromujícího dokázal vytvořit? A proč?
Bouře dohadů, která se rozpoutala po zveřejnění Patejdlova objevu, neutichla dodnes. Byly záhadné kounovské řady pravěkým chrámem k uctívání slunce, pohanským kalendářem, anebo se jedná o prostý, přesto unikátní systém polních mezí, který svou podobou nemá obdoby? Přes úsilí několika generací badatelů odolává záhada kounovských kamenných řad rozluštění.
--------------------------------
5. Červený mlýn a část NS Petrovicko
Stezka začíná a končí v Petrovicích. Vede nádhernou krajinou Petrovicka vyznačující se nejen nádhernou přírodou, ale i balvany rozličných tvarů a velikostí, vzácnými živočichy a květinami nebo dokonce jeskyněmi. Vše vám přiblíží 20 informačních tabulí o geologii, botanice, zoologii, historii a lidové architektuře.
Žádné komentáře:
Okomentovat