Je sobota 13 hodin a scházíme se na letošním předposledním psím výletě. Cílem výletu je dnes Velký a Malý Blaník. Scházíme se na parkovišti pod Velkým Blaníkem a zase všichni včas! Dnes přijel Bohouš s Nessi, Šárka s Ančou, my i s Martinem a Waldíkem, přijel také Honza Š. a tentokrát nás posílil Honza D. s Beky.
Pejsci se velmi rychle spřátelili s novou kamarádkou a mohli jsme přímo vyrazit směrem na vrchol Velkého Blaníku. Počasí bylo typicky podzimní, ale byli jsme moc rádi, že nepršelo. Cesta pozvolna stoupala okolo kamenný stolců, krásných tajemných skalních útvarů a jen jsme čekali, kde se objeví nějaký ten rytíř. Zkoušeli jsme i nějaké to volání a přání aby už konečně vyjeli a dali do pořádku ten „bordel“ v krásné naši zemi a nic… Asi ještě není nejhůř.
Nakonec jsme vystoupali za družného hovoru a psího pobíhání až na vrchol. Zde se v mlze ztrácela místní rozhledna. Na to, že nebylo nic moc počasí, tak zde bylo i dost lidí. Lehce jsme se posílili ze svých zásob, tedy hlavně pejsci a Bohouš a vyrazili jsme směrem na Malý Blaník.
Cesta dolu byla velmi náročná, tedy pro mě…mrzáka… Musel jsem se zase držet Zdeničky, abych to vůbec slezl. Jak říká doc. Skála = to je láska… Tak jo…, ale je to i velká jistota, kterou moc potřebuju.. Nakonec jsem to tedy slezl, ale to již na nás dole všichni čekali.
Pak ovšem následovalo velmi náročné stoupání na Malý Blaník…! Sice Malý….ale kopec VELKÝ…! Za velký výkon jsme byli odměněni úžasně romantickou zříceninou kaple sv. Máří Magdaleny. Jelikož se již začínalo pomalounku stmívat raději jsme rychle vyrazili směrem dolů z kopce zpátky k autům.
Od minulého výletu jsme se těšili kam nás to Honza pozve na jídlo, jak minule sliboval. Nicméně když jsme to Honzovi připomněli, byl velmi udiven, co mu to vlastně říkáme a že si nic takového nepamatuje…J Navíc v této oblasti prý nikdy nebyl. No nic říkal to..:) I když jsme tedy evidentně neměli nic připraveného, tak jsme měli hlad! Vyrazili jsme do Louňovic pod Blaníkem do místní Zámecké restaurace. Přivítala nás typická vesnická IV-ka, ale celkem čistá, ale úplně prázdná. Ovšem zrovna pořádali vepřové hody. A tak jsme si dali, prdelačku, tlačenku, jitrnice, jelita, zabijačkový guláš….:) Mohu říci, že nám to všem opravdu chutnalo! Tedy interiér, na to že mělo jít o Zámeckou restauraci nás moc nenadchnul, ale jídlo bylo fajn. Pití ušlo neboť jsme jim vypili poslední – slovy dvě - nealko piva.
Závěrem jako vedoucí oddílu mohu říci, že jsme si užili zase bezvadný výlet a ušli 12 km, dali si opravdu zdravé, české..:) jídlo a bylo to prostě fajn !
Letos nás již čeká jen adventní výstup na horu Říp a již teď se všichni moc těšíme !
..taky tedy odtud odněkud mají ti rytíři vyjet..
..a to je celý náš "oddíl..:)"
..krmení dravé zvěře..
..Honza s Beky..
..krásné romantické, ale i tajuplné místo...
Žádné komentáře:
Okomentovat