Je krásný den, slunce svítí, je krásné teplo, ve vzduchu je cítit jaro, úplná nádhera. Cestou na výlet nás zdrží nehoda na dálnici ve Zbraslavském kopci a pak nám již nic nebránilo dojet na místo setkání. U rybníka na strži již čekala Šárka s Ančou a Bohouš s Nessinkou. Walda, jako vždy, když je všechny uviděl, tak začal šíleně štěkat kňučet a řádit. Když jsme Waldíka vypustili z auta, tak Nessinka úplně zářila a byla na první pohled šťastná, že nás všechny vidí. Byla prostě natěšená! Anča se též přidala a to Vám bylo úžasné přivítání!
Hned jsme vyrazili směrem k Čapkové vile. V krásné zahradě již vše začínalo rašit a pučet a jaro bylo vidět na každém kroku. Do vily se nemohlo neb zde probíhal seminář „čapek a jeho milovaná Anglie“. Tak jsme si prohlédli zahradu, udělali pár fotek a vyrazili na naplánovaný 14ti kilometrový okruh.
Jakmile jsme opustili zahradu, tak jsme velmi rychle došli do okolních luk. A tu se objevil potok a bláto… To bylo něco pro Anču! Ihned jak zpozorovala bláto, tak se do něj okamžitě celá ponořila..:) V tu ránu změnila vzhled…J i vůni..:) V tu chvíli jsme jí všichni říkali jaké je čuně atd. apod. Především Bohouš se nad tím pozastavoval a rozvíjel teorie, proč to ta Anča vždy udělá. No a tak jsme zvolna, ponoření do analýz psích zlozvyků a vlivu páníčkovské výchovy, pokračovali v cestě dále. Nejednou nám zmizeli všichni tři pejsci. Všichni tři až po hlavu byli ponořeni do bláta…L To velmi rozlítilo Bohouše, když spatřil svou krásnou, umírněnou, starší dámu, celou důkladně zabahněnou a hned Nessince vynadal, že je tedy také pěkné prase! To pejsky tak rozjásalo, že začali lítat tam a zase zpátky do toho zabahněného potoka. Walda lítal tak, že zakopnul a do potoka ze zřítil po hlavě a najednou byl ve vodě a koukali mu jen všechny čtyři nohy…no je trochu potřeštěnej..:), ale tato nehoda ze své rozjívenosti ho dost vyděsila. Výhodou Waldíka je, že bláto na něm není tolik vidět, ale smrděl slušně…J Pejsky jsme nakonec uklidnili a pokračovali do krásných okolních lesů.
Tentokrát byl Bohouš na cestu velmi důkladně připraven – chleby, houska se šunkou a máslem, krabice koláčů, spousta sušenek, čaj..:) Samozřejmě i pro pejsky bylo spousta dobrot jako vždy. Cestou jsme občas odpočívali a vychutnávali krásné počasí a ujídali z Bohoušova nabitého, proviantního baťohu..:)
Celý okruh jsme prošli bez dalších problémů až na Zdeničku, která si udělala pěkný puchýř a nikdo z nás neměl náplast. Pro příště sice nevolíme z našeho středu zdravotníka, ale přece jen na minulých výletech jsme upadli, uklouzli a způsobili si jiná drobná poranění či zdravotní indispozice čili na příští výlet prosím každý do baťůžku mini-lékárničku a zopakovat si zdravotnické minimum!
Pejskové se několikrát vykoupali v čisté Kocábě a byli zase čistí. Když jsme se vrátili k autům, tak jsme díky zásobám Bohouše neměli ani hlad, tedy jsme tentokrát vypustili společnou návštěvu nějaké restaurace. Šárka navíc pospíchala domů. Naše zbylá část výpravy se ještě vrátila do Čapkovy vily a v místním občerstvení jsme si dali kávu a limonádu. Já jsem se sháněl po párku s hořčicí, ale bohužel díky začátku sezóny v občerstvení kromě oplatek a slaných tyčinek nic pro hladového turistu neměli.
Výlet byl zase krásný, bylo krásné počasí, ušli jsme krásných 14 kilometrů. Už teď se těšíme na další výlet, který nás tentokrát zavede za Kelty.
.JPG)
..krásné počasí..krásné místo..
...náš oddíl na návštěvě u Karla Čapka..:)..
...Anča po bahení lázni..:)..
...to není Jožin z bažin, ale naše lady Nessi..:)))...
...ještě že ta Kocába byla tak čistá..:)...
...Zdenička má puchejř jako hrom..
