Psí výlety: Jak bylo na Týřově

Dnešní slavnostní výlet na Týřov jsme zahájili lehkými zmatky. Když jsem plánoval letošní výlety tak, jsem všem výletníkům, poslal pozvánky do elektronického kalendáře. Ovšem platil den, ale čas byl jen orientační. Konkrétní hodinu setkání jsem poslal až v mailu v tomto týdnu…J Ale nějak jsem na vše dobře neupozornil a tak se stalo, že Šarka s Ančou a Bohouš s Nessinkou již byli na místě setkání v 11 hodin a to my jsme teprve vyjížděli z domova.. L Nakonec jsme se Zdenou a Waldíkem dojeli na místo setkání až v 11:45.

Mezitím se již Anča stačila vykoupat v Berounce a naši čekající kamarádi obešli okolí. Jakmile jsme přijeli, bylo obrovské psí vítání a poté jsme svižně vyrazili k hradu Týřov. Počasí bylo příjemné. Žádná velká zima, ani sníh ani led nás netrápil. Walda vyrazil obrovskou rychlostí dopředu a tím začalo jeho dnešní zlobení. Musel jsem ho stále okřikovat. Buď utíkal, nebo kousal klacky, nebo nás těmi klacky mlátil přes nohy, nebo se koupal v Berounce… Byl jako utržený ze řetězu a měl jsem z něj dojem, že mi jako ukazoval co jako si může dovolit…L Nakonec se cestou z hradu uklidnil, ale to již jsem byl ukřičenej. Nessinka z něj byla velmi nervozní a dokonce na něj musela i několikrát velmi razantně zaštěkat neb se jí jal velmi obtěžovat.. L Prostě Walda měl svůj den.

Jinak cesta kolem Berounky na hrad byla fajn. Vzpomínali jsme, jak jsme před třemi lety klouzali a padali. Letos to bylo úplně bez problémů. Cestou jsme udělali pár fotek a mohli jsme si i popovídat.J Na hradě bylo krmení dravé zvěřeJ. Na to se pejsci velmi těšili! I páníčci něco málo snědli, za bedlivého dohledu svých miláčků.

A jelikož byl tento výlet slavnostní, nastala po občerstvení slavnostní chvíle! Byl jsem kamarády odměněn krásnou soškou za tříleté organizování našich psích výletů. Udělalo mi to velkou radost!!!! J !!!!

Pak jsme se pokochali krásnými romantickými výhledy z Týřova. Pohled na Berounku a okolí se z hradu nikdy neokouká a v každou roční dobu je jiný, vždy je zde cítit velká romantika.

Cestou zpátky se zase Walda a Anča koupali…L a nenechali si moc vysvětli, že únor není moc dobrá roční doba na koupání. Dokonce jsme potkali několik dalších turistů, kteří měli velký respekt z naší psí smečky.

Jelikož jsem měl na ruce úžasný Garmin, turistický měřič kilometrů a dalších věcí, mohu zde uvést, že jsme ušli 3,91 km; spálili jsme 370 cal; a čistého času jsme šli 1 h 58 min 35 vteřin. No nic moc výkon, ale lepši než nic! Do denní dávky nám schází 1661 cal J. A to jsem nezapočítal celkem vydatnou svačinu na hradě J.

Ale bylo to fajn se po delším čase vidět a pěkně se projít! Už teď se všichni těšíme na další výlet, který nás příští měsíc zavede na Kounovské kamenné řady, na tzv. Český Stonehenge. Už teď se všichni moc těšíme!