Psí výlety: Jak bylo na Mšenských Pokličkách

Dnes jsme se, dle plánu, sešli v pravé poledne v Mšeně u kostela sv. Martina. Místní říkají, že se nejedná o kostel, ale o chrám..:) no nevím kde je pravda, ale kostel je to opravdu velký a pěkný. Nakonec jsme se sešli jen opravdu v komorním složení = Šárka s Ančou, Zdena, Waldík a já. Bohouš je marod a tak Nessinka přišla o setkání se svými kamarády..:( a krásný výlet.

Jako vždy proběhlo bouřlivé setkání, především v podání Waldemara…J! Hned potom jsme našli, díky dobrému plánu a výbornému vedení..:), modrou turistickou značku a vyrazili jsme směrem na Pokličky.

Počasí bylo přímo ukázkové! Krásné teplo, sluníčko, prostě nádhera. Když si uvědomíme, že ještě minulý týden sněžilo a byla zima, jako v prosinci, bylo dneska úplně úžasně! Cesta nás zavedla hned z kraje do krásných míst obklopených pískovcovými skalami. Na vycházce bylo mnoho lidí i pejsků. Walda tentokrát zvládal výlet s přehledem a bez incidentů..:)! Chvilkama jsme museli Wladu i Anču velmi razantně napomínat před jejich nápady válet se v každé louži s blátem, kterou jsme míjeli.

Volným tempem jsme dorazili k Mšenským Pokličkám. Místo je to opravdu velmi krásné a zajímavé. Bylo vidět, že vodiči, resp. vodičky toho mají již dost..:) = schází trénink..:) Walda i Anča vypadali unaveně. Tak jsme se všichni posilnili a začali jsme sestupovat po schodech dolů do údolí.

Po sestupu dolů jsme se domluvili, že se nevrátíme po modré, ale ještě si cestu prodloužíme po červené značce do Vojtěchova. Cesta nás vedla kolem krásných mokřin. A zde jsme již Waldu ani Anču neuhlídali a oba nám do mokřin vlezli. Když vylezli, byli opravdu, ale opravdu hodně špinaví…L. Ve Vojtěchově byl malý rybníček, vypadal čistě, ale jen vpadal… Žabinec. Naši pejsci již byli chodící koule bláta. Navíc zde na cestě Walda objevil malou žábu…, to byla věc..:)! Žába skákala a Walda nevěděl co to je za věc, která takto podivně hopsá…pak okolo ní začal poskakovat a velmi intenzivně štěkal. Nebyl k utišení a k odvolání. Až když žába odskákala do trávy tak se uklidnil a mohli jsme pokračovat v cestě.

Díky tomu, že Anča a Walda byli opravdu moc špinaví tak jsme museli vyrazit ještě dále za Vojtěchov, kde měl být větší rybník a usoudili jsme, že bude čistý a naše koule bláta tam vykoupeme. Nakonec jsme rybník našli, ale nedalo se do něj vlézt…L Ale našli jsme vytékající velký pramen čisté vody a Anču s Waldou jsme tam umyli a zase pokračovali dále a s našimi mokrými avšak čistými miláčky :-)!

Od Vojtěchova nás cesta vedla zpátky směrem k Mšenu. Ovšem čekalo nás velmi náročné stoupání dlouhé 4 km…L! Nakonec jsme to vysupěli a naše netrénované vodičky byly vyčerpány..:)! Pak jsme již jen volným krokem došli do Mšena.

V Mšeně jsme ještě museli naložit Šárku a odvést ji k místní pumpě pro destilovanou vodu neb její miník cestou na výlet měl asi díky pěknému počasí tak velkou žízeň, že mu došla vodička v jeho mini chladičku..:).

No výlet to byl opravdu pěkný a vydařený. Díky mému chytrému zařízení mohu uvést, že jsme ušli 13km 350m, spálili jsme 1028 cal..:)

Už teď se těšíme na další výlet, který nás zavede na tajuplný hrad Houska.